Postřehy z Boleslavi

Když jsem přemýšlel, jestli mám něco psát o svých zážitcích z Boleslavi narazil jsem na pár příspěvků, ze kterých jsem pochopil, že pro některé bylo nejdůležitějším prvkem návštěvy působení otce Halíka, či výběr hudby k liturgii (jakkoliv jsou to témata veškeré diskuse hodny). Dospěl jsem tedy k názoru, že i můj prožitek návšťevy, jakkoliv je subjektivní.

Měl jsem tu překrásnou možnost přistoupit ke svátosti oltářní jako zástupce mládeže. Dostal jsem se k tomu doopravdy jako slepý k houslím. Jednou mi tak zazvonil mobil a kamarád se mě ptá, jestli bych nechtěl jít do VIP sektoru. No kývnul jsem na to, nevěda co mě čeká. Bylo pro mě velkým překvapením, když mi přišel mail a v něm napsáno: Pokyny pro ty kdo přistoupí ke svatému přijimání u sv. otce. Chvilku jsem na to koukal jak opařený. S tím jsem nepočítal, měl jsem přece být pouze ve VIP sektoru.

Když jsem v neděli dopoledne přijel do Boleslavi, byl tam ještě celkem klid. Po ubytování jsem se došel podívat na proslulou proboštskou louku a vše si obhlídnout. Děcka ze spolča měli přijet až večer a tak jsem to alespoň všechno obhlídl. V půl třetí jsme měli první informativní schůzku. Jak je už zmiňováno na jiném blogu bylo nám především řečeno, abychom se soustředili na to, co budeme dělat. Tehdy se mi vybavilo to, co jsem si uvědomil již v průběhu měsíce. Je to super, že mi bude podávat někdo takto významný, ale v této chvíli je i on téměř ničím v porovnání s tím, koho mi přináší. Jaká je to nevýslovná pokora a láska, skrze kterou se mi dostává té cti přijmout k sobě Tvůrce všeho světa, toho který je Láska.

Večerní program už jsem prožíval s naším spolčem a musím říci, že jsme si ho vcelku užili, ikdyž ty vymyšlené slogany byly tak trochu chabé, resp. moc mi na ty následující okamžiky nepasovaly. Jenže, nevymyslel jsem žádný lepší, tak si nesmím moc vyskakovat.

Ráno jsme měli budíček v pět. Ranní mlha, tma a jen trocha teplého čaje v žaludku vyvolaly zvláštní pocit, když jsem procházel bezpečnostní kontrolou. Atmosféra byla jedním slovem nádherná, plná očekávání a nedospané noci. Další události už moc popisovat nebudu, bylo by to na hodně dlouho a většina toho se stejně nedá vyjádřit slovy. Tak jen v útržcích.

Setkání s mnoha známými mladými v sektoru, s kněžími, které jsem už dlouho dobu neviděl. Příjezd svatého otce, mše, hudba, promluvy plné hlubokých myšlenek, eucharistie, společenství. To vše vytvořilo tak nádhernou mozaiku, že Boží přítomnost byla doopravdy cítit mezi námi. Mnohokrát děkuji všem, kteří celou návštěvu připravovali. Doufám, že povzbuzení v nás vydrží dlouho, a že bude láska Kristova naší silou.